Buďme opět dětmi

Každý byl kdysi dítětem. Zvídavým, spontánním, bezstarostným, plným živosti a hravosti s dychtivýma, dokořán otevřenýma a žasnoucíma očima. Každý okamžik byl pro ně novým. Každá vteřina. Nepřemýšleli jsme, nespekulovali, nehodnotili, neposuzovali. Prostě jsme přijímali. A byli. Naplno, tady a teď. Všechno to bylo totální. Žádná budoucnost, žádná minulost. Věci neměly předem daný účel, zato měly svůj fascinující příběh, měly svůj účinek, byly magické. A chci říct, právě teď – ne byly, ale stále jsou! Ten svět, náš svět, svět dítěte v nás je stále zde. Naše sny, fantazie, hravost, touha objevovat neznámé, žít naplno... žít zázrak. Svět JE zázrak. Ježíšova slova „Buďte jako děti, těm patří království Boží“ mají stále hluboký smysl.buďme opět dětmi obr do textu

Když se dívám do očí lidí, na jejich tváře, mluvím s nimi... ne vždy, ale často jsou chvíle, kdy to dítě v nich vidím. Většinou je velmi smutné, zanedbané, opuštěné..., ale stále toužící po onom zázraku, kterým život je. Ten strhující, fascinující, lákající do svých magických hlubin.  A jsou okamžiky, kdy se dítěte v lidech dotkne paprsek naděje, že si ho všimnou. Jsou to ty, „nejobyčejnější“ okamžiky, kdy na „sebe zapomeneme“. Kdy přestaneme přemýšlet a spekulovat. Když nás něco vytrhne z každodenní rutiny, z našich návyků, mechanického chování, kdy „víme“, co bude a proč, totiž ze zdí vězení, které jsme kolem sebe pilně postavili.  Každý tyto okamžiky zná, jen na ně většinou vždycky rychle zapomene a vrátí se zpět mezi mříže svého vězení.

Rozpomeňme se. Teď. Zastavme se. Rozhlédněme se kolem sebe. Hmatejme kolem sebe svýma očima. Těma vnitřníma, vnějšíma. Svítí slunce? Nechme sklouznout jeho paprsky na své řasy, pod víčka, zadívejme se pod nimi, až se objeví takové ty barevné, lihotající tečky... Vidíte je také? Zadívejme se do tmy...co tam je? Co je tam PRÁVĚ TEĎ? ZKUSME CHVÍLI NEVĚDĚT. Měsíc, hvězdy... je to opravdu vše tak běžné, všední, něco, co nestojí za zastavení v tichém údivu před Neznámem? Nebe... Tak málo se na nebe díváme. Myslíme jen na počasí. Známe jen dobré a špatné počasí. Ale už nerozpoznáváme všechny ty jeho jemné odlišnosti ... , jak neustále, každým okamžikem oblaka vznikají, rozpínají se v podivuhodnou krajinu  a opět zanikají. V tento den, právě teď je počasí tak jedinečné!!! Nikdy se už nebude opakovat. Obloha již nikdy nebude taková, jako je právě teď. Nechme k sobě proniknout to zvláštní, dech zastavující mrazení v pocitu, že dnešek může být zároveň i posledním dnem našeho života. Může... Připusťme si to. Co je tedy TEĎ „to“, na čem nám opravdu záleží? Kariéra? Zítřejší nákup? Zimní pneumatiky? Dovolená v Alpách? To, co je zde, kde právě v tuto chvíli jsme, je v pravdě to jediné, co skutečně máme. Jediné. „Tam“ si sebou nic nevezmeme. Ale pokud dokážeme být takto „nazí“, zranitelní a otevření stejně jako dítě, máme ten nejvzácnější dar; vrátili jsme se domů, do svého opravdového domova, k sobě, do světa hojnosti a čisté radosti. Do života, kde jsme svobodní, a kde je cokoliv možné.  Kde se děje zázrak, jménem Život.
Z celého srdce si přeji, aby každý a jeden z nás našel cestu k tomuto místu v sobě, aby našel oči svého dítěte a spočinul v oné laskavé náruči, která je zde pro nás stále otevřená...


Máj, lásky čas...


"Byl pozdní večer - první máj - lásky čas
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj....

 

Jaro...  První slastné doteky slunce a tepla, barvy, vůně, omamná smyslnost, ženy odvážně odhalují své křivky, i starým mládencům se zapalují lejtka. Páry se líbají (ev. nelíbají)  pod kvetoucími stromy, ve svěžím podvečeru netrpělivě čeká (ev. nečeká) Adam na svou Evu, Irenka po příchodu z práce našla (ev nenašla) kytici růží na stole v kuchyni a její hruď se vzedmula, jak se jí rozbušilo (ev. nerozbušilo ani omylem) srdce něhou a láskou... Láska. První, romantická, zralá a hluboká, vyčpělá, platonická, nešťastná, naplněná, doposud nenalezená... Jak to máte Vy? Ráda bych sdílela článek od Mgr. Denisy Palečkové (http://www.denisapaleckova.cz/o-denise), v němž vidím mnoho lidí kolem sebe (mne nevyjímaje), a který považuji za podnětný nejen, co se týče oblasti partnerských vztahů, ale i (a především) vztahu k sobě samým..

Číst dál: Máj, lásky čas...

Vánoce jinak

pohlednice-vanocni-stromecekZa čtrnáct dní začínají vánoční svátky. Nejspíš mnoho z vás má už je ve víru pečení, úklidu a má program nabitý rodinnými oslavami či setkání s přáteli.  S těmi, kteří si nechali pár dnů „nepopsaných“ a při pohledu na ten všudypřítomný shon mají pocit, že by letos chtěli zažít Vánoce trochu jinak, se ráda podělím o hrst inspirace ;)



Máte už dost tlačenic v nákupních centrech, obchodech, obchůdcích, jarmarcích, vánočních trzích a přesto byste chtěli někomu blízkému dát dárek, který jej opravdu potěší? Věřte, že nejkrásnější dárek je ten, který sami vytvoříme. Kavárna „Maluj“ nabízí prostředí i možnosti, jak něco takového zrealizovat a přitom si v klidu vypít šálek kávy či čaje.  A nemusíte být ani žádným velkým kreativcem. I výtvory tříletých dětí po vypálení v peci vypadají skvěle. Pokud máte volný víkend a chuť tvořit uvádím odkaz:  http://www.kavarnamaluj.cz

 

 

Číst dál: Vánoce jinak

Nechte rozzářit slunce ve vašem břiše!

SunRise1Pozdnímu létu (srpen, září) je přiřazován element Země. Je to období dozrávání a hojnosti, v životě člověka symbolizuje dospělost a již plnou zralost, tedy i stabilitu. Elementu Země je přiřazována orgánová dvojice Slezina - Žaludek, zajišťující transformaci potravy na životní energii. Není náhoda, že právě tyto orgány jsou uloženy v břišní dutině, tedy z hlediska prostorového uspořádání těla - v našem Středu. Nejen starověké civilizace Východu věděly o fundamentálním významu této oblasti pro náš život. I např. v Bibli je psáno „Moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.“ (Job, 40,11). Toto místo našeho těla je generátorem energie, mj. i přítomností solárního plexu, tzn. sluneční, nervové pleteně. Podobně jako Slunce není jen prostorovým středem naší sluneční soustavy, ale především jeho centrem energetickým, je tomu tak i v našem těle.


Číst dál: Nechte rozzářit slunce ve vašem břiše!

Jak rozvíjet láskyplný vztah k sobě samému pomocí vědomého doteku

Tato prostá a jednoduchá (přesto ve výsledku velice intenzivní a účinná) podpora, kterou prakticky kdokoliv a kdykoliv může dát sám sobě, pomáhá léčit vnitřní zranění, rozpouštět zamrzlá traumata, vede k laskavému sebepřijetí, pocitu sebeúcty... jednoduše láskyplnému vztahu k sobě samému.

silazevnitr- sebeléčení a vědomý dotek

Číst dál: Jak rozvíjet láskyplný vztah k sobě samému pomocí vědomého doteku

Zimní chillout

Zima nabírá svůj dech a možná už toužíte po jaru, slunci a teplu.  Následující recepty vás zaručeně zahřejí zevnitř a zkrátí vám čekání. 

zimní chillout1

Je obecně známo, že chilli není jen koření, ale blahodárně ovlivňuje i naše zdraví. Pálivost papriček  způsobuje látka zvaná kapsaicin. Mezi blahodárné účinky patří podpora trávení, snížení cholesterolu v krvi, ničení bakterií (zejména helicobacter pyroli), snížení chronické bolesti a další. V neposlední řadě je chilli přírodní  afrodiziakum, díky jeho termogením účinkům podporuje prokrvení celého tělo, větší vzrušivost a potenci. Zažeňme zimní neduhy - na zahřátí a poléčení:

Číst dál: Zimní chillout

Zima? Zahřejte se!

Jak? Pod peřinu vlézt nestačí, i když v zimě je dostatek spánku mnohem důležitější, než v jiná roční období. Šetřete svou energií. V zimě je vitalita organismu oslabena, většinu své energie spotřebují jeho ohřevné funkce. Pomožme mu. Nebudeme tak trpět respiračními onemocněními, bolestmi pohybového aparátu, únavou či tzv. zimními depresemi.

Číst dál: Zima? Zahřejte se!

Co na podzim?

S podzimem bývá spojena melancholie a sentiment. Horké a bujaré letní dny jsou tatam, světla ubývá, začínáme se znovu balit do šál a teplého oblečení. Poležet si jen tak v trávě nebo na pláži, strávit noc „pod širákem“, doba dovolených a prázdnin, to už je minulost. Máme pocit, že něco ztrácíme, dopadá na nás tzv. „podzimní deprese“. Podzimu vládne podle Tradiční čínské medicíny element Kovu a toto období je opravdu i zde spojováno s odcházením, opouštěním. Ale toto opouštění nemusí být bolestivé.

Číst dál: Co na podzim?

Jarní očista aneb jak na jarní únavu

zeleninový freshPo zimě, po období „zimního spánku", kdy náš organismus byl převážně v útlumu (např. vlivem chladu, nedostatku slunečního tepla a pohybu, organismus zatěžující stravou a mnohými, prodělanými chorobami) je naše tělo zaneseno zplodinami látkové výměny, je oslabené a malátné.

Podle tradiční čínské medicíny období jara vládne element dřeva, k němuž se přiřazuje orgánová dvojice játra - žlučník.Tyto orgány v pojetí čínské medicíny nejvýznamněji ovlivňují nervovou soustavu. Toxiny z těchto orgánů a také zhoršená detoxikační schopnost těchto orgánů neblaze působí na stav nervového systému.

Jaro je pravým časem pro vnitřní očistu těla. Je to období, kdy je organismus na detoxikaci nastaven nejlépe a po dlouhé zimě ji potřebuje. Není náhoda, že téměř všechny jarní rostlinky obsahují účinné látky, jak jarní únavě vzdorovat.

Zde je v kostce pár tipů, jak se „jarně vyladit":

Číst dál: Jarní očista aneb jak na jarní únavu